„PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ AGLOMERACE PRAHA – CZ01: AKTUALIZACE 2020“
Měření imisí a emisí – díl I.
Na území aglomerace Praha se nachází pouze 11 měřících stanic.
V září 2020 jsme za „Společně Pro Počernice“ podávali námitky k návrhu programu na zlepšování kvality ovzduší v aglomeraci Praha. Jednou z mnoha námitek byl i nedostatek měřících stanic a požadavek na měřící stanici na území Horních Počernic.
K požadavku však Ministerstvo životního prostředí (MŽP) sdělilo:
„NIC NEBRÁNÍ TOMU, ABY SI MĚSTSKÁ ČÁST POŘÍDILA VLASTNÍ MĚŘÍCÍ STANICI.“
Dle MŽP nic nebrání tomu, aby si městská část pořídila vlastní měřící stanici, přičemž dále sděluje, že podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, zajišťuje posuzování úrovně znečištění MŽP. Sledováním a vyhodnocováním úrovně znečištění ovzduší JE ALE POVĚŘEN ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV (DÁLE JEN ČHMÚ).
JAK SE PROVÁDÍ URČENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V HL. M. PRAZE?
V rámci návrhové části programu byly provedeny MODELOVÉ VÝPOČTY účinnosti stávajících opatření na snížení znečištění ovzduší na území Prahy. Modelový výpočet, ze své podstaty zatížený nepřesnostmi, tedy má určovat skutečnou budoucí kvalitu ovzduší v místě!
Z vyjádření dále cituji: „Z provedených MODELOVÝCH VÝPOČTŮ tedy vyplývá, že aplikací stávajících opatření dojde ke snížení ročních koncentrací benzo[a]pyrenu na území MČ Horní Počernice pod hodnotu imisního limitu,“ a to především dostavbou silničního okruhu, která na území Horních Počernic přivede tranzitní dopravu.
Na území HORNÍCH POČERNIC BY TEDY DLE MŽP NEMĚLO DOCHÁZET K PŘEKRAČOVÁNÍ ŽÁDNÉHO IMISNÍHO LIMITU, a to ani po realizaci Pražského okruhu (PO), a PROTO ZDE NEBYLA STANOVENA ŽÁDNÁ OPATŘENÍ.
K PŘEDMĚTNÉ PROBLEMATICE DÁL MŽP UVÁDÍ, ŽE V MÍSTECH, KDE NENÍ UMÍSTĚNA STANICE IMISNÍHO MONITORINGU, JE PRO ZJIŠTĚNÍ STÁVAJÍCÍ ÚROVNĚ ZNEČIŠTĚNÍ POUŽITO MODELOVÁNÍ NEBO KOMBINACE MODELOVÁNÍ A MĚŘENÍ V SOULADU S VYHLÁŠKOU Č. 330/2012 SB. Při hodnocení stávající úrovně znečištění v České republice se vychází z map úrovní znečištění konstruovaných pro jednotlivé kraje v síti 1×1 km. Tyto mapy obsahují v každém čtverci uvedenou hodnotu klouzavého pětiletého průměru koncentrací pro jednotlivé znečišťující látky.
• Například pro zjištění míry znečištění ovzduší v dopravou silně ovlivněné Jesenici ČHMÚ odvozuje modelovaná data primárně z dat měřených na pozaďových stanicích (tj. stanicích bez dominantního vlivu dopravy), např. v Praze-Libuši!
Avšak oproti tomu „Atlas životního prostředí hl. m. Prahy“ poskytuje prostorově detailnější informace než imisní průměry ČHMÚ zobrazované ve čtvercích 1 x 1 km. Atlas mj. informuje o podílu jednotlivých typů zdrojů ve výpočetních bodech. Na území Horních Počernic v okolí Pražského okruhu a D11 je u rakovinotvorného benzo(a)pyrenu dominantní podíl liniových zdrojů, tj. dopravy.
NEJVYŠŠÍ KONCENTRACE DOSAHUJÍCÍ IMISNÍHO LIMITU JSOU SOUSTŘEDĚNY V OBLASTI MÚK CHLUMECKÁ (KŘÍŽENÍ PRAŽSKÉHO OKRUHU S ULICEMI NÁCHODSKÁ A CHLUMECKÁ), V URČITÝCH ÚSECÍCH D11 A V OBLASTI VELMI FREKVENTOVANÉ SILNICE NÁCHODSKÁ. Takové detaily z map ČHMÚ vyčíst nelze, jelikož je na jejich výpočet používána jiná metodika. Při dotazech na zdroje znečištění ČHMÚ a správní orgány často zmiňují významný až dominantní vliv lokálního vytápění. Ten zajisté nelze popřít u malých vesnic. Avšak argumentovat, že rozhodujícím zdrojem znečištění v aglomeraci Praha v dopravně silně zatížených lokalitách je topení, je velmi odvážné!
Problém je prostě ten, že se pro PZKO ani jiné účely, jako je např. hodnocení vlivu staveb na životní prostředí, nepoužívají data a metody, které by dokázaly dobře popsat stávající míru znečištění ovzduší v konkrétních místech. Pak se rozhoduje na základě informací, které často nejsou pro dané místo relevantní.
Způsob vypořádání námitek, které jsme podali k PZKO, mě inspiroval k podání dopisu na Ateliér ekologických modelů, s.r.o. ( ATEM) a ČHMÚ. Žádala jsem o vysvětlení rozdílu v datech jimi poskytovaných a v datech uvedených v Atlasu životního prostředí. Také mne zajímalo, nakolik se vůbec intenzivní doprava v naší městské části promítá do hodnot znečištění prezentovaných ČHMÚ.
Veškeré tyto informace a poznatky konzultuji a mám především od RNDr. Alice Dvorské, Ph.D., se kterou jsem spolupracovala i jako radní při řešení řízení týkajících se EIA, ať už dopravních staveb či nových záměrů, které mají významný vliv na území Horních Počernic. A spolupracujeme spolu i nadále!
Alice Dvorská je absolventkou Masarykovy univerzity v Brně, kde v roce 2008 obhájila doktorát v oboru chemie životního prostředí. Na postdoc pozici se věnovala studiu transportu znečišťujících látek ovzduším. Později působila na Ústavu výzkumu globální změny AV ČR na pozici vedoucí týmu zabývajícího se monitoringem znečišťujících látek a skleníkových plynů v ovzduší. Po ukončení vědecké kariéry se od roku 2017 pracuje jako nezávislá expertka. V oblasti znečištění prostředí spolupracuje s klienty z prostředí advokacie, místních samospráv, nevládních organizací a angažované veřejnosti.
Karla Polydorová
Společně Pro Počernice